Science2Policy – jeden z pilířů reformy transferu

Důležitým typem transferu znalostí z výzkumu do praxe je využití poznatků vědy a výzkumu pro tvorbu veřejných politik. Často se upozorňuje na to, že roste komplexita problémů, kterým lidstvo čelí, a že je čím dál obtížnější hledat pro ně na úrovni států vhodná řešení.

Výzvy, jako jsou stárnutí populace, klimatická změna, či bezpečnostní situace i s ohledem na rychlý rozvoj nových přelomových technologií, nemohou – ve vší úctě k profesionalitě veřejnosprávních úřadů – řešit úředníci běžnými postupy. A pokud přesto řešení těchto široce průřezových problémů formulují úřady bez kontaktu s nejnovějším vědeckým poznáním, je málo pravděpodobné, že budou taková řešení na první pokus efektivní. Jinými slovy důchodová reforma, energetická koncepce či politika čelení hybridním hrozbám sice fakticky vzniknou, ale metodou pokusu a omylu, což nás jednak stojí čas, který může být v mnoha ohledech rozhodující, a také peníze. Fiskální rozměr rovněž nabývá na důležitosti a zejména s ohledem na probíhající demografické změny si státy již nemůžou dovolit nastavovat neefektivní politiky.

Některé státy na tyto skutečnosti již zareagovaly deset i více let zpátky. Mají na úřadech silné analytické a výzkumné zázemí a mají vypracované propojení na výzkumné organizace. Česká republika dosud příliš nereagovala. Úřady s výzkumem téměř nekomunikují a struktury, které k těmto účelům přece jen byly vybudovány, nezřídka budí rozpaky.

Jedním ze záměrů reformy transferu znalostí je proto i významné posílení oblasti přenosu poznatků do tvorby veřejných politik, souhrnně označené anglickým pojmem science-to-policy. Původní schéma, které reformu ilustruje (domeček jedním tahem), bylo zaměřeno především na přenos poznatků do podnikové praxe (science-to-business). V tomto článku tedy schéma překreslíme z pohledu science-to-policy a vypíchneme jednotlivá opatření reformy, která se této oblasti věnují. Také popíšeme, co se v nich odehrává.

Schéma transferu znalostí v oblasti Science2Policy

Veřejná správa

V pozici aplikačního partnera je u transferu typu science-to-policy přirozeně veřejná správa: především ministerstva, ale též krajské a obecní samosprávy. Zejména v případě lokálních samospráv je navázání na výzkumné kapacity málo obvyklá praxe. Je to jedno z témat, které ministryně diskutuje s hejtmany a rektory v rámci tzv. transferových dní v krajích (zatím proběhl transferový den v Liberci, připravuje se akce v Plzni). Nabízí se silnější propojení s místními vysokými školami, samosprávy mají nicméně možnost zakládat i své veřejné výzkumné instituce (v.v.i.). Aktuálně existují 4 krajské v.v.i. a jedna zřízená obcí (Mšené-lázně).

Reforma transferu se víc zaměřuje na kapacity na využití poznatků na straně ústředních orgánů státní správy. Obsahuje opatření: Posílit schopnost ministerstev zadávat své výzkumné potřeby skrze síť analytických útvarů a vědeckých poradců. Vytvořit doporučení pro ústřední orgány státní správy s popisem systemizovaného místa vědeckého poradce.

Analytické kapacity na ministerstvech jsou v posledních dvou letech výrazně posilovány. V rámci komponenty 4.4 Národního plánu obnovy byly zřízeny 3 nové a posíleny 3 stávající analytické útvary na ministerstvech. Podstatnou roli v budování analytických kapacit hraje tzv. vládní analytický útvar v kabinetu ministra pro legislativu.

Tyto analytické útvary propojuje mezirezortní Pracovní skupina pro spolupráci analytických útvarů. Ta byla svolána na Úřadu vlády ČR i pro řešení zmíněného opatření reformy transferu. Tématem jednání byla zejména otázka zavedení pozice vědeckého poradce – na základě výstupů diskuse nyní vzniká popis systemizovaného místa. Role vědeckého poradce by měla souviset primárně s tvorbou a implementací výzkumné koncepce ministerstva, vztahem k podporovaným rezortním výzkumným organizacím či zadáváním veřejných zakázek na výzkum. Cílem je na několika úřadech tuto pozici pilotně zavést do konce roku.


Jednání Pracovní skupiny pro spolupráci analytických útvarů o možnostech posílení Science2Policy

 

Výzkumné organizace

V případě přenosu znalostí do tvorby politik jsou významnými aktéry vedle vysokých škol i výzkumné organizace zřizované ministerstvy (či samosprávami). Zřizovány nebo podporovány jsou zejména v případech, kdy vysoké školy či ústavy Akademie věd ČR neplní potřeby, které rezort má. Ne vždy je ale propojení zřizovatele a výzkumné organizace, kterou si v minulosti zřídil, dostatečné. Reforma na tuto oblast cílí: Posílit orientaci rezortních výzkumných organizací na řešení výzkumných potřeb zřizovatelů.

Na nutnost revize role rezortních výzkumných organizací opakovaně upozorňuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Proběhlo několik jednání s ministry, kteří výzkumné instituce zřizují či jim poskytují institucionální podporu. Ministryně pro vědu, výzkum a inovace s nimi jednala o významu a misi těchto organizací a o potřebách jednotlivých rezortů.

Na základě těchto vstupů byl novelizován zákon o veřejných výzkumných institucích a byla odstraněna legislativní absurdita, kdy mohlo ministerstvo výzkumnou instituci zřídit, ale už ji pak nemohlo téměř nijak ovlivňovat, ani ji případně zrušit. Nyní se rozbíhá další kolo diskusí s ministry o možných organizačních změnách.

Transferový ekosystém

Primárními organizacemi pro transfer do tvorby veřejných politik by měly být stejně jako u komerčního transferu transferové kanceláře. Druhou podstatnou součástí, která ale zatím v českých podmínkách téměř neexistuje, jsou tzv. policy labs. Jedná se o pracoviště na vysokých školách či ústavech Akademie věd ČR, která se na otázky řešené státní správou cíleně zaměřují. Reforma si klade za cíl tuto praxi rozšířit: Podpořit vznik několika Policy labs na univerzitách či ústavech Akademie věd ČR, které budou koncentrovat aktivity zaměřené na naplňování výzkumných potřeb státní a veřejné správy.

V tuto chvíli probíhá identifikace pracovišť, která již mají navázanou spolupráci s veřejnou správou a mají potenciál a zájem se policy labem stát. V první řadě byla taková pracoviště identifikována samotnými transferovými kancelářemi z jednotlivých vysokých škol a dalších institucí. Nyní probíhají konzultace s identifikovanými pracovišti, jestli se do zřízení policy labu jsou ochotná pustit a co by to pro ně znamenalo.

Téma je též součástí probíhajícího evropského projektu „Building capacity for evidence-informed policymaking in governance and public administration in a post-pandemic Europe“, v rámci kterého mj. vzniká přehled dobré praxe v zahraničí v této oblasti.

Na Národní konferenci transferu byla s transferovými kancelářemi diskutována otázka nastavení cílů a indikátorů pro transferové kanceláře včetně cílů pro transfer do tvorby veřejných politik. V současné době je totiž transfer do tvorby veřejných politik sledován i transferovými kancelářemi pouze okrajově.

Právní rámec

Klíčovou připravovanou legislativou je zákon o správě dat a řízeném přístupu. Umožní využívat individuální data, propojovat je mezi různými databázemi a až následně anonymizovat a agregovat, což je zásadní podmínka pro využití administrativních dat pro výzkum.

Jedním z opatření reformy je i posílení praxe profesních doktorátů. Profesní doktoráty jsou zatím nepříliš užívanou formou a objevují se v zásadě jen v technických oborech. Cílem reformy je mj. rozšířit tuto praxi i do sociálních a humanitních oborů a do spolupráce s ministerstvy: Ve spolupráci s Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství vytvořit metodiku pro profesní doktoráty. Vedle spolupráce s firemním sektorem zohlednit i oblast veřejné správy, kde je aplikačním partnerem ministerstvo či jiný orgán státní správy.

První draft této metodiky již existuje a měl by být v dohledné době představen.

Veřejné prostředky

Z evaluací programů Technologické agentury ČR pro potřeby veřejné správy BETA a BETA2 vyplývá jejich relativně nízká efektivita. Navazující program BETA3 má proto jako jeden z dílčích cílů podpořit kapacity na ministerstvech pro identifikaci a formulaci výzkumných záměrů a také následné využívání výsledků výzkumů: stručně řečeno, aby výsledkem nebyly metodiky končící v šuplíku. Na to míří i reforma transferu: Zvýšit efektivitu využívání programu BETA3 Technologické agentury ČR včetně možnosti podpory pro posilování kapacit orgánů veřejné správy. V rámci publicity souhrnně komunikovat nástroje podpory výzkumu pro potřeby veřejné správy.

Soukromé investice

Soukromé financování není v případě transferu do tvorby veřejných politik tolik relevantní. Nelze ale přehlédnout, že i takový směr je v zájmu mnohých filantropů. V rámci aktivit reformy transferu proto probíhají i diskuse s některými investory o možnostech podpory např. vznikajících policy labů.