Čtvrt roku od startu – co se děje v reformě transferu

Po třech měsících od úvodní konference, kde byla představena reforma transferu znalostí, se již mezi třiceti opatřeními zelenají první body. Většina je sice nadále ve fázi vyjednávání, ale i v těchto jednáních došlo mnohde k významnému pokroku. Tento článek shrnuje to nejpodstatnější.


Nové daňové odpočty na výzkum a vývoj

V oblasti orientace byznysu na výzkum a vývoj je klíčovou aktivitou revize nastavení daňových odpočtů. Vládní výbor pro strategické investice schválil na dubnovém zasedání záměr změn, který mu představila ministryně Langšádlová, a stanovil termín do konce května k projednání připraveného návrhu v pracovních skupinách. Návrh sleduje tři hlavní cíle: 1.   snížit nepředvídatelnost nároku na odpočet, 2. snížit administrativní náročnost a 3. zvýšit možnost čerpání daňové výhody pro malé a střední firmy. Jsme jedna ze tří zemí OECD (spolu se Slovenskem a Chile), které nenabízí žádné zvýhodnění v rámci daňových odpočtů na VaV pro malé a střední firmy. I proto je u nás jeden z nejvyšších poměrů čerpání odpočtů velkými firmami (více než 3/4 odečtených nákladů).

Ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím již byl představen pilotní projekt, který zavádí hodnocení výzkumné podstaty projektu experty TA ČR, nikoli zaměstnanci Finanční správy. Záměrem je na základě pilotu zavést institut expertního hodnocení s možností nechat si projekt vyhodnotit ex ante – tedy dřív, než odpočty uplatním. Zároveň probíhají další změny: připravuje se nový pokyn GFŘ s cílem snížit požadavky na formální stránku, proběhla novelizace zákona o dani z příjmu, která zavádí možnost dodatečného prokázání chybějících skutečností, chystají se školení pro zaměstnance Finanční správy.

Pro zatraktivnění odpočtů pro malé a střední firmy ministryně Langšádlová na Vládním výboru pro strategické investice představila tři podstatné parametrické změny, o kterých jedná s ministrem financí:

1. Zavedení cashback pro malé a střední firmy – nárok na slevu na dani je zpětně proplacen daňovému subjektu, nemá-li dostatečný daňový základ, aby si uplatnil odpočet (toto existuje v 17 z 22 zemí OECD, tedy v 77 %).
2. Možnost uplatnění 1,5násobku nákladů na VaV, a to až do 100 mil. Kč – tento práh by se v současnosti týkal 10 % firem, ale uspořil by 80 % dodatečných nákladů.
3. Prodloužení doby uplatnitelnosti ze 3 na 7 let – rozvolnění, které by se vzhledem k předchozím bodům týkalo zejména velkých firem.

Zaměstnanecké akcie a další formy nepřímé podpory

Soukromé výdaje na VaV u nás tvoří 1,3 % HDP, což je pod průměrem EU (1,5 % HDP) a hluboko pod úrovní např. sousedního Rakouska (2,3 % HDP). Souvisí to s tím, že patříme k zemím, kde je veřejná podpora pro firmy na VaV jedna z nejnižších: 0,12 % HDP, zatímco v Rakousku 0,36 % HDP. Výdaje na VaV jsou často pro firmy rizikové, špatně na ně získávají úvěry a pokud dojdou k zajímavým výsledkům, zpravidla z nich nakonec těží i jiné firmy, které na ně nevynaložily ani korunu. Tohle takzvané přelévání je z pohledu státu žádoucí, z pohledu firmy samozřejmě tolik ne. Proto je v zájmu státu tyto aktivity podpořit. Markantní je u nás ještě jedno specifikum: tato relativně nízká podpora je poskytována primárně formou přímých dotací a nikoli daňovým zvýhodněním, jak je běžné v zahraničí. Dotace u nás tvoří 70 % státní podpory na VaV pro podniky, zatímco v Rakousku je to jen něco přes 20 %.

Daňové odpočty na výzkum a vývoj jsou stěžejním prvkem podpory výzkumu v soukromém sektoru. Kromě něho ale ministryně Langšádlová rovněž na zmíněném Vládním výboru pro strategické investice zmínila další připravované prvky nepřímé podpory:

1. Zaměstnanecké akcie – vhodnější úprava opčních plánů pro start-upy. Ministryně Langšádlová vložila na podzim do mezirezortního připomínkového řízení úpravu inspirovanou úspěchem pobaltských států, která počítá s osvobozením od daně z příjmu v případě využití opčního plánu. V současnosti vyjednává kompromisní řešení s ministerstvem financí, přičemž jako vhodný kompromis se jeví návrh představený ve spolupráci s pirátskou stranou. Do jednání s ministerstvem financí přibíráme též zástupce startupové scény, jejichž hlas je v této diskusi klíčový.
2. Patent boxy / IP boxy – nižší daň pro příjmy z průmyslových práv. V tuto chvíli probíhá vyhodnocení nástroje na straně ministerstva financí.
3. Zrychlené odpisy pro vybrané technologie na VaV – s navrženou sadu technologií, pro které by bylo možné uplatnit zrychlené odpisy, rovněž pracuje ministerstvo financí s cílem vyhodnotit dopady na daňové inkaso.
4. Investiční pobídky – o nižších požadavcích na technologická centra jedná Vládní výbor pro strategické investice na základě materiálu představeného agenturou Czechinvest.

Profesní doktoráty

Vhodnou formou propojení mezi firmami a akademickým sektorem je i spolupráce při práci s mladými výzkumníky formou profesního doktorátu. Nastavení, při němž téma dizertační práce vychází z potřeb subjektu aplikační sféry, je sice legislativně možné, ale vyžaduje řešení mnoha podstatných otázek, pro něž neexistuje jednotná metodická opora. Jedná se zejména o otázky spojené s právy k duševnímu vlastnictví, využitím laboratorního zázemí jedné či druhé strany, mlčenlivosti a požadavky na publikační aktivitu.

Aktuálně proto vzniká metodické doporučení ve spolupráci s Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství. Cílem je podnítit rozšíření této praxe, a to i do oblasti sociálních a humanitních věd a propojení s ministerstvy, coby subjekty aplikační sféry. Oblast transferu do tvorby veřejných politik, science-to-policy, je jedním z pilířů reformy.

Na návrh ministryně Langšádlové jako spolugestorky vysokoškolského zákona byla v rámci jeho novelizace rozšířena škála podob dizertační práce. Bude možné ukončovat doktorské studium i výsledkem aplikovaného typu.

Transferové dny v regionech

Při jednání s Evropskou investiční bankou o možnostech posílení soukromých investic zazněl klíčový požadavek: posílit síť transferových kanceláří. Přes značné investice ze strany státu do zřízení transferových kanceláří na výzkumných pracovištích a vysokých školách je jejich pozice mnohde velmi slabá a podpora minimální: pokud transferová kancelář univerzity čítá všeho všudy jednoho zaměstnance na částečný úvazek, nemůže plnit svou roli. Zároveň je zřejmé, že neexistuje jeden model vhodný pro všechny transferové kanceláře, a možností, jak jejich roli a pozici posílit, je víc, včetně např. užší spolupráce s inovačními centry a podnikatelskými inkubátory zřizovanými kraji či městy. Diskutovat tyto možnosti je jeden z cílů ohlášené série transferových dní v regionech. Pilotní transferový den proběhl v Liberci, připravují se akce v Plzni a Karlových varech. Jedná se primárně o podporu místních transferových pracovišť. Součástí je i workshop pro studenty zejm. doktorských programů, během něhož mají možnost posouvat téma své dizertační práce s pomocí zkušeného byznysového facilitátora k představě možného budoucího praktického uplatnění.

Pro posílení pozice transferových kanceláří uvnitř vysokých škol vznikl ve spolupráci se zástupci transferových kanceláří draft metodického doporučení pro nastavení KPI těchto pracovišť, který byl diskutován na Národní konferenci transferu. Smyslem je podpořit interní diskusi na vysokých školách o roli a cílech těchto pracovišť, aby nevznikaly na jedné straně přemrštěné požadavky (ve spojení s nedostatečnými kapacitami) a na druhé straně se neocitaly transferové kanceláře ve vzduchoprázdnu bez jasně stanovených očekávání a kompetencí.

Posílením transferového ekosystému se bude zabývat panel zahraničních expertů, který na naši žádost sestavila Evropská komise v rámci nástroje Policy Support Facility. Kick-off tohoto ročního projektu je naplánován na červen 2024 za účasti přizvaných zahraničních expertů i zástupců Evropské komise.

Transfer jako rozpočtová priorita

Navzdory napjaté fiskální situaci a stagnujícímu veřejnému rozpočtu na výzkum a vývoj patří podpora transferu znalostí mezi hlavní priority jak v aktuálním rozpočtu na rok 2024, tak v návrhu rozpočtu na rok 2025 a střednědobém výhledu na další roky. Jedná se zejména o navýšení prostředků na dílčí cíl 1 programu SIGMA Technologické agentury ČR, Podpora aktivit „Proof of Concept” ve výzkumných organizacích.

Ve střednědobém výhledu je zároveň počítáno s novým programem „Proof of Concept“, který připravuje po vzoru evropského ERC Grantová agentura ČR.

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo nový program TWIST na podporu strategických technologií, jehož nedílnou součástí je i zásadní podpora transferu. Z operačního programu Technologie a konkurenceschopnost byly vyhlášeny dvě výzvy dohromady za 500 mil. Kč na Proof of concept a Partnerství znalostního transferu, směřované primárně k firmám.

Zásadním zdrojem financí pro transferové aktivity ale do budoucna musí být soukromé investice. Na základě zmocnění Vládním výborem pro strategické investice proto byla oslovena Evropská investiční banka ke spolupráci při designu a přípravě transferového fondu fondů, který by navázal na aktivity Ministerstva průmyslu a obchodu v této oblasti, podpořené Národním plánem obnovy.